Ježíš - znáte Ho?
Co je ten člověk zač?
Je
jednou z největších postav historie. Vlastně stojí v samotném středu
lidských dějin. Ježíš změnil úplně všechno – od systému spravedlnosti
až po naše pojetí času.
Podle Bible se Ježíš narodil z panny,
žil dokonalým životem a nikdy se neprovinil ničím, co by se dalo
označit za sobecké nebo nemorální, několik let působil jako učitel v
oblasti Palestiny a nakonec ho Římané ukřižovali. O tři dny později
ovšem vstal z mrtvých, při jedné příležitosti ho spatřilo nejméně pět
set lidí, a krátce poté před zraky svých následovníků vstoupil do nebe.
V
době svého pozemského života Ježíš tvrdil, že má moc odpouštět hříchy,
vyhánět démony a rozhodovat o věčném osudu jiných lidí. Stručně řečeno,
prohlašoval se za Boha.
Nemylte se, Ježíšův příběh je opravdu
neuvěřitelný. Podle některých až příliš neuvěřitelný na to, aby mohl
být pravdivý. Ježíš, jak říkají, mohl být významnou náboženskou
postavou nebo dokonce velkým učitelem morálky, ale v žádném případě ne
Bohem.
Toto stanovisko se zdá rozumné. Ovšem bývalý profesor
Cambridgeské univerzity C. S. Lewis v knize K jádru křesťanství namítá:
„Někdo, kdo by byl pouhým člověkem a říkal to, co Ježíš, by nemohl být
velkým mravním učitelem. Byl by to buď šílenec – srovnatelný s někým,
kdo tvrdí, že je sázené vejce – nebo ďábel z pekel. Musíte si vybrat.
Buď ten muž byl a je Synem Božím; anebo šílencem či něčím ještě horším.“
Pak
Lewis pokračuje: „Můžete ho umlčet jako blázna, můžete ho poplivat a
zabít jako démona; anebo mu můžete padnout k nohám a nazývat ho Pánem a
Bohem. Ale neohánějme se žádnými blahosklonnými nesmysly o tom, že to
byl velký mravní učitel. Tuto možnost nám nenechal otevřenou. Neměl to
v úmyslu.“
Jsou Ježíšovy výroky doložené?
„… pro spolehlivost Nového zákona existuje více důkazů než pro spolehlivost prakticky kterýchkoli deseti starověkých knih dohromady."Josh McDowell, Více než tesař
Je to zajímavá myšlenka, ale většina dnešních znalců věří, že přinejmenším tři ze čtyř evangelií vznikla v rozmezí jedné generace od Ježíšovy smrti, tedy v době, kdy ještě žilo mnoho očitých svědků popisovaných událostí, kteří by jakékoli nepřesnosti uvedli na pravou míru. O ničem takovém však nemáme zprávy.
Ve skutečnosti lze říci, že pro spolehlivost Nového zákona existuje více důkazů než pro spolehlivost prakticky kterýchkoli deseti starověkých knih dohromady. Historikové se například musí spokojit s pouhými osmi rukopisy Thúkýdidových Dějin peloponnéské války, z nichž nejstarší byl pořízen téměř 1300 let po Thúkýdidově době. Znalci Nového zákona mají ovšem k dispozici přes 20 000 opisů, z nichž některé vznikly necelých 200 let po Ježíšově narození.
A konečně, opravdu není pochyb o tom, že první křesťané uctívali jednoho ze svých spoluobčanů jako Boha v lidské podobě. Jen málokdo se pokouší tento historický fakt vážněji zpochybňovat. To nás přivádí k zamyšlení nad důvody takového počínání. Jestli se ve skutečnosti Ježíš nikdy za Boha neprohlašoval, kde vzala tato parta monoteistů (tedy uctívačů jednoho Boha) nápad padnout mu k nohám?
Co z toho vyplývá
Prolhaný podvodník, případ pro psychiatra nebo opravdový Bůh?
Ježíš o sobě tvrdil, že je Bohem, dělal věci, které byste od Boha očekávali, a jeho nejbližší ho za Boha považovali. Co z toho vyplývá? Máme tři logické možnosti - trilema. Pokud o sobě někdo tvrdí, že je Bůh, buď je to naprostý šílenec, podvodník jako řemen, a nebo má pravdu. Blázen, lhář nebo opravdu Bůh. Co z toho je Ježíš?
Blázen?
Je to jako když Margaret Thatcherová jednou přišla na návštěvu do psychiatrické léčebny. Při rozhovoru s jedním pacientem se mu představila: „Dobrý den, já jsem Margaret Thatcherová." Odpověď byla nečekaná: „Nebojte se, paní, to bude dobrý. Taky jsem na tom byl jako vy, když jsem sem přišel, ale dostali mě z toho."
Pomatenec, který si zaslouží naši lítost - to jediné lze říci o člověku, který se prohlašuje za Boha a není jím. Můžeme doufat, že se mu dostane odborné péče. Připomíná vám to Ježíše? Zvažte kvalitu jeho života a vztahů, přesnost a promyšlenost jeho argumentů. Podívejte se na hloubku všeho, co učil a dělal, a na jeho vliv na celé dějiny. Zní to jako popis člověka, který žil celý svůj život v sebeklamu? Blázen? Určitě ne!
Lhář?
Pokud byl Ježíš při smyslech a nebyl Bohem, musel být lhářem. A také pěkným pokrytcem, když často učil o potřebě být upřímný. A protože pro svoji lež i zemřel, byl by i pořádným hlupákem. Je opravdu možné, aby takové poznání, moudrost, soucit a láska vzešly ze života donebevolajícího lháře? Mohl člověk, který je považován za největšího učitele morálky v historii, být tak nemorální? To prostě nedává smysl. A další věc: lidé, kteří lžou, to dělají proto, aby z toho něco vyzískali. A co měl Ježíš z této lži? Naprosto nic, tedy kromě ukřižování.
Bůh?
10.1.2008 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře