20.5. - DOMOV V NEBI -
A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě. Jan 14,3
Kristus při svém pozemském působení neměl trvalý pobyt. Jednou řekl: Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil (Matouš 8,20). Jaký je to kontrast k domovu, který opustil, aby přišel na zem - k jeho nebeskému domovu. Jeho obydlí bylo od věčnosti naplněno nepředstavitelnou slávou a nádherou. A přesto Bible říká, že sám sebe zmařil... stal se jedním z lidí. Z lásky k vám a ke mně, opustil nebeskou slávu a vstoupil do pozemské bídy. Ale příběh zde nekončí. Vrátil se do nebe - a jednoho dne se k němu připojíme. Přemýšlejte o tom. Chce se s námi podělit o nebeskou slávu! Jednoho večera se malé děvčátko šlo se svým otcem projít. Zahleděla se na hvězdy a zvolala: Tati, jestli obrácená strana nebe je tak nádherná, jaká pak musí být ta správná strana!
19.5.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře
19.5. - OBJEVTE BOŽÍ MILOST -
Jsme v tomto světě... a nespoléhali na světskou moudrost, nýbrž na milost Boží. 2 Korintským 1,12
Je Boží milost v časech trápení skutečně dostatečná? Podepře nás uprostřed životních bouří? Ano - ale upřímně řečeno, někdy je pro nás těžké spoléhat na Boží milost místo na své vlastní síly. Myslíme si, že bychom měli převzít vládu nad svými životy, a věříme, že zodpovědnost za utváření své budoucnosti musíme mít ve svých rukou. Proto když přijdou potíže, čelíme jim, místo abychom záviseli na Bohu. Alexander MacLaren, uznávaný britský kazatel, kdysi napsal: To, co nás ve světě zneklidňuje, nejsou problémy, ale náš odpor vůči problémům. Vyzkoušejte Boha, když se dostaví problémy. Nenechá vás padnout. V bolestivé nemoci Pavel prosil Boha, aby zasáhl a zbavil ho trápení. Ale Bůh odpověděl: Stačí, když máš mou milost (2K 12,9). To platilo pro Pavla a bude to platit i pro vás.
19.5.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře
18.5. - SVĚDČIT SVĚTU -
Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Římanům 12,15
Ježíš jedl s celníky a hříšníky. Téměř každý, s kým navázal vztah, byl vyděděnec. Ale jeho vztah s nimi nebyl jen společenský, byl vykupitelský. Nesmíme dopustit, aby se v tomto bodě naše světy mísily. Bůh nechtěl, abychom se zaplétali se světem a byli světem poskvrněni, ale abychom světu svědčili. Máme plakat s plačícími, trpět s trpícími a ztotožňovat se s chudými, nemocnými a potřebnými v těle, mysli a duchu. Jak jinak bychom je mohli získat pro Krista? Máme milovat ty, kteří se zapletli se světem, aniž bychom se jimi nechali pošpinit, ovlivnit nebo strhnout. Tohoto rozdílu dosáhneme jedině tehdy, když budeme mít důvěrný vztah s Kristem. Stejně jako on máme být ve světě, ale ne ze světa. Je dobré, když je loď na moři, ale špatné, když se moře dostane do lodi.
18.5.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře
17.5. - DŮVĚRA A POKOJ -
Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem. Izajáš 26,3
Pokoj obnáší představu jednoty, úplnosti, klidu, úlevy a jistoty. Mnohdy když se setkám s židovskými přáteli, pozdravím je slovem šalom, což je hebrejský výraz pro pokoj. A často když zdravím své arabské přátelé, používám známé slovo, které znamená pokoj v jejich řeči - salam. Povšimněte si důležitých slov ve výše uvedeném verši: opírající se o tebe ... Když na nás dolehnout starosti, naše mysl se na ně samozřejmě upírá. Když přijde utrpení, jediné, na co dokážeme myslet, je bolest. Je třeba vědomého aktu vůle, abychom odvrátili pozornost a zaměřili svou mysl na Boha. Když se opíráme o Boha, nemusíme si dělat starosti o budoucnost, protože víme, že je v jeho rukou. Nemusíme se třást kvůli tomu, co by se mohlo stát, protože naše životy jsou vystavěny na pevné skále, kterou je Kristus. Když vy a já ustoupíme strachu, popřejeme právo našeho Průvodce vést nás v důvěře a pokoji. Nedovolte, aby se nad vámi Bůh rmoutil, protože se oddáváte strachu, a svěřte se do jeho milující péče.
17.5.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře
16.5. - BOŽÍ DÍLO -
Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Římanům 8,14
První klíč k tomu, abychom byli užiteční v Božím království, je pokora. Pýcha nás odděluje od Boha (a od ostatních lidí) a nalhává nám, že můžeme konat Boží dílo bez Boží moci. Když se však spolehneme na Ducha svatého, posvětí nás a dá nám sílu, abychom se stali účinnými nástroji v Božích rukou. Ale existuje i druhý klíč, kterým je víra - víra, že Bůh je nejvyšší vládce a že působí, i když to nevidíme. Prorok Abakuk si stěžoval Bohu, že špatným lidem se daří dobře. Ale Bůh odpověděl: Ustrněte údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů (Abakuk 1,5). Bůh působí dokonce i uprostřed problémů, pesimismu a frustrace našich dní. Jen on je nejvyšší vládce - a proto mu můžeme důvěřovat, i když nám naše situace připadá temná.
16.5.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře